|
|
Studium profylaktického účinku glykoklastrů na modelu bakteriální adherence
Kurucová, Michaela ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Cystická fibróza (CF) jako autozomálně recesivní genetické onemocnění vzniká mutaci CFTR genu kódujícího CFTR protein, který v organismu plní především funkci chloridového kanálu. Porucha transportu chloridových iontů vede u nemocných k mnoha orgánovým dysfunkcím, s největšími dopady na respirační soustavu. Charakteristickým znakem CF je zvýšená adheze bakterií (zejména Pseudomonas aeruginosa, PA) k epitelu plic, která vzniká v důsledku tvorby velmi hustého hlenu a modifikaci glykosylace v plicích. K patogenitě PA významně přispívají její virulentní faktory, konkrétně lektiny PA-IL a PA-IIL, které prostřednictvím vazby na povrchové receptory obsahující D-galaktosu (PA-IL) nebo L-fukosu (PA-IIL) umožňují adhezi PA k hostitelským buňkám. Hlavním cílem této práce bylo prokázat schopnost synteticky připravených multivalentních inhibitorů na bázi fukosy a galaktosy inhibovat adhezi PA na epiteliální buňky plic. Testované trivalentní glykoklastry působící právě proti výše zmíněným lektinům PA byly studovány ex vivo pomocí tzv. adhezního testu využívajícího imortalizované epiteliální buňky linie CuFi-1 (z plic pacienta s CF) a linie NuLi-1 (od zdravého jedince). K monitorování bakteriální adheze byl využit kontrolní kmen PA, označovaný jako PAK (ST 1763). Pro účel vizualizace a stanovení množství bylo...
|
|
|
Studium exprese a toxicita derivátu katecholu v buněčné linií MCF-7
Kleplová, Dominika ; Carazo Fernández, Alejandro (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Dominika Kleplová Školitel: PharmDr. Alejandro Carazo, PhD. Název diplomové práce: Studium exprese a toxicity derivátů katecholu v buněčné linii MCF-7 Estrogeny plní v lidském organismu mnoho důležitých funkcí. Působí vazbou na estrogenní receptory (ER) a tím regulují reprodukci, menstruační cyklus, kostní denzitu, metabolismus cholesterolu nebo mozkové funkce. Významnou úlohu mají také v rozvoji a vzniku karcinomu prsu, kde je množství exprimovaných ER využíváno jako velmi důležitý biomarker u pacientů, kteří tímto onemocněním trpí. Karcinom prsu je i navzdory neustále probíhajícímu výzkumu považován za nádor s nejvyšší úmrtností. Katecholy jsou organické sloučeniny. V lidském organismu se mohou objevovat jako metabolity při degradaci benzenu a estrogenů anebo dalších endogenních sloučenin jako jsou neurotransmitery a jejich prekurzory. Je známo, že katecholy se v organismu účastní redoxních dějů, působí antioxidačně i toxicky, narušují funkci proteinů a způsobují zlomy v DNA. Předmětem výzkumu je jejich pozitivní vliv na terapii karcinomu prsu, nicméně ten není ještě zcela prozkoumán. Předmětem této diplomové práce je studium cytotoxické aktivity u třinácti vybraných derivátů katecholu v prsní...
|
|
|
Charakterizace rezistence vůči gilteritinibu u leukemické buněčné linie
Zlesáková, Lucie ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Lucie Zlesáková Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Simona Suchá, Ph.D. Název diplomové práce: Charakterizace rezistence vůči gilteritinibu u leukemické buněčné linie Akutní myeloidní leukemie (AML) je agresivní nádorové onemocnění se špatnou prognózou, za kterou často stojí selhání léčby. Mezi nejčastější příčiny selhání léčby patří rozvoj lékové rezistence. Přesné mechanismy vedoucí k rezistenci nejsou známy, zejména u léků nedávno zavedených do klinické praxe, jako je například gilteritinib. Proto byla v naší laboratoři vytvořena a charakterizována leukemická buněčná linie rezistentní na gilteritinib (označovaná jako HL-60 g75). Cílem této studie bylo zhodnotit citlivost buněk HL-60 g75 na gilteritinib a objasnit stabilitu získané rezistence. Odhalili jsme, že rezistence buněk HL-60 g75 je dočasná, protože už po 4 týdnech kultivace bez gilteritinibu se citlivost těchto buněk obnovila. Zatímco gilteritinib indukoval apoptózu podobně u buněk citlivých na gilteritinib (HL-60 wt) i rezistentních, analýza buněčného cyklu odhalila nižší citlivost HL-60 g75 na gilteritinib než HL 60 wt. Dále byla zjištěna citlivost HL-60 g75 na midostaurin a sunitinib, léčiva...
|
|
|
Antiproliferační aktivita nových analogů dexrazoxanu a jejich vliv na protinádorový účinek antracyklinů
Martinková, Pavla ; Jirkovská, Anna (vedoucí práce) ; Pohanka, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Pavla Martinková Školitel: Pharm.Dr. Anna Jirkovská, Ph.D. Název diplomové práce: Antiproliferační aktivita nových analogů dexrazoxanu a jejich vliv na protinádorový účinek antracyklinů Antracyklinová antibiotika (daunorubicin, doxorubicin, epirubicin a další) jsou v současné době jedny z nejpoužívanějších léčiv solidních tumorů i hematologických malignit. Jejich užívání je však omezeno závažným nežádoucím účinkem - kardiotoxicitou, který může být eliminován jediným dosud registrovaným kardioprotektivem - dexrazoxanem. Přestože je dexrazoxan jediné registrované kardioprotektivum, jeho užívání v klinické praxi je velmi omezené. Proto existují snahy o syntézu jeho analogů, které by mohly pomoci pochopit vztah struktury a účinku dexrazoxanu a případně vést k objevení struktury s výhodnějšími vlastnostmi. Cílem této diplomové práce bylo zjistit antiproliferační aktivitu nových analogů dexrazoxanu (MK-15 a ES-5) a jeho metabolitu ADR-925 (JR-159 a KH-TA4) a vliv těchto nových analogů na antiproliferační účinek antracyklinů a také studovat jejich chelatační vlastnosti a interakci těchto látek s topoisomerasou II. Nové analogy jsme testovali na buňkách promyelocytární leukemické linie HL-60. Viabilitu...
|
|
|
Dynamics of de novo DNA methylation and its impact on transgene expression and CRISPR/Cas9 mutagenesis
Přibylová, Adéla ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Pečinka, Aleš (oponent) ; Fajkus, Jiří (oponent)
Genetická informace musí být chráněna, udržována a kopírována z mateřské buňky do buněk dceřiných, z generace na generaci. Většina rostlinných buněk obsahuje kompletní genetickou informaci a z mnoha těchto buněk může regenerovat celá nová rostlina. Takováto vlastnost vyžaduje precizní kontrolu, které geny budou aktivní a které ne, jelikož během růstu a diferenciace je potřeba aktivity pouze specifických genů v rámci jednotlivých buněk, tkání a orgánů. Jeden z mechanismů kontrolujících aktivitu genů je RNA interference (RNAi), která specificky snižuje nebo blokuje expresi genů na transkripční nebo post-transkripční úrovni. Klíčovou částí RNAi je navádění RNAi aparátu do cílové oblasti. To je zprostředkováno sekvenční komplementaritou mezi cílovou oblastí a malou RNA (sRNA), která je vyštěpena z dvouvláknového RNA (dsRNA) prekurzoru. Molekulární mechanismus tvorby dsRNA a sRNA a také původ cílové oblasti předurčuje následnou umlčující dráhu. Při transkripčním genovém umlčení (TGS) je genová exprese regulována přes epigenetické modifikace chromatinu. Jednou z epigenetických značek je metylace cytosinu, která je ustanovována především dráhou RNA-dependentní DNA-metylace (RdDM). Ačkoli byl proteinový aparát relativně dobře popsán, o dynamice klíčové počáteční fáze tohoto procesu bylo známo jen málo. Proto jsme...
|
|
|
Charakterizace nově vyvinutých fluorescenčních sond v buněčných systémech
Kadlecová, Julie ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Hendrych, Tomáš (oponent)
Nanočástice (NP) představují v současné době progresivní oblast vědeckého výzkumu. Možnost syntetizovat je podle požadovaných parametrů otevírá možnosti pro jejich široké využití i v biomedicíně. Jedním z příkladů jsou nanočástice schopné detekovat buněčné děje, například pH. Již víme, že pH zdravé a rakovinné buňky se liší opačným gradientem na intracelulární a extracelulární straně membrány. V tomto kontextu se tato práce zabývá studiem fluorescenčních křemíkových nanočástic (SiNP) testovaných na buněčné linii lidských keratinocytů ze zdravého dárce (HaCaT) a z dárce s rakovinou kůže (A431). Po zjištění, že ani nejvyšší použité koncentrace SiNP nepůsobí cytotoxicky, mohly být dále studovány pomocí fluorescenční, konfokální a super-rezoluční mikroskopií. Aby bylo možné posoudit pH detekční vlastnosti těchto SiNP, byla zavedena metoda na měření intracelulárního pH fluorescenční raciometrickou sondou SNARF-1 pomocí fluorescenční spektroskopie a průtokové cytometrie. Jelikož jsou hodnoty pH intracelulárního prostředí úzce spjaty s buněčným metabolismem, byl taktéž charakterizován a porovnán metabolismus buněk linie A431 a HaCaT. K tomu byly využity metody pro měření spotřeby analogu glukózy (2-NBDG) a poměrně nová metoda na měření metabolismu v reálném čase SeaHorse. Rozdíly pozorované mezi buněčnou...
|
|
|
Studium vlivu IgY na interakce bakterií a plicních buněk v podmínkách ex vivo
Vašková, Lucie
0 Abstrakt Cystická fibrosa je autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v genu CFTR kódujícím chloridový kanál na apikální membráně epiteliálních buněk. To vede ke změně transportu iontů a zahuštění hlenů v dýchacích cestách, kde navíc dochází ke změnám glykosylace povrchových struktur, které se stávají vhodným cílem pro adhezi bakterií. Chronické bakteriální infekce vedou k postupnému snižování funkce plic, poškození plicní tkáně a jsou hlavní příčinou úmrtí pacientů s CF. Pseudomonas aeruginosa je nejčastější patogen způsobující chronické infekce u pacientů s CF. Tyto bakterie vytvářejí biofilm, který je chrání před účinky imunitního systému a antibiotik. Jakmile dojde ke kolonizaci PA, je obtížné se tohoto patogenu zbavit. Prevencí chronických infekcí PA by mohla být profylaktická léčba orálně podávanými slepičími protilátkami proti adhezivním strukturám PA. V této práci byla testována protilátka proti bakteriálnímu lektinu PA-IIL, který je jedním z klíčových struktur podílejících se na adhezi tohoto patogenu na epiteliální buňky. Nejprve bylo ověřeno, že použitá specifická protilátka z vaječných žloutků slepice imunizované bakteriálním lektinem PA-IIL rozeznává specificky tento lektin, a to jak rekombinantně připravený, tak přirozeně exprimovaný bakteriemi Pseudomonas aeruginosa. Vliv těchto...
|
|
|
Studium vlivu IgY na interakce bakterií a plicních buněk v podmínkách ex vivo
Vašková, Lucie ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Nosková, Libuše (oponent)
0 Abstrakt Cystická fibrosa je autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v genu CFTR kódujícím chloridový kanál na apikální membráně epiteliálních buněk. To vede ke změně transportu iontů a zahuštění hlenů v dýchacích cestách, kde navíc dochází ke změnám glykosylace povrchových struktur, které se stávají vhodným cílem pro adhezi bakterií. Chronické bakteriální infekce vedou k postupnému snižování funkce plic, poškození plicní tkáně a jsou hlavní příčinou úmrtí pacientů s CF. Pseudomonas aeruginosa je nejčastější patogen způsobující chronické infekce u pacientů s CF. Tyto bakterie vytvářejí biofilm, který je chrání před účinky imunitního systému a antibiotik. Jakmile dojde ke kolonizaci PA, je obtížné se tohoto patogenu zbavit. Prevencí chronických infekcí PA by mohla být profylaktická léčba orálně podávanými slepičími protilátkami proti adhezivním strukturám PA. V této práci byla testována protilátka proti bakteriálnímu lektinu PA-IIL, který je jedním z klíčových struktur podílejících se na adhezi tohoto patogenu na epiteliální buňky. Nejprve bylo ověřeno, že použitá specifická protilátka z vaječných žloutků slepice imunizované bakteriálním lektinem PA-IIL rozeznává specificky tento lektin, a to jak rekombinantně připravený, tak přirozeně exprimovaný bakteriemi Pseudomonas aeruginosa. Vliv těchto...
|
|
|
Studium vlivu IgY na interakce bakterií a plicních buněk v podmínkách ex vivo
Vašková, Lucie
0 Abstrakt Cystická fibrosa je autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v genu CFTR kódujícím chloridový kanál na apikální membráně epiteliálních buněk. To vede ke změně transportu iontů a zahuštění hlenů v dýchacích cestách, kde navíc dochází ke změnám glykosylace povrchových struktur, které se stávají vhodným cílem pro adhezi bakterií. Chronické bakteriální infekce vedou k postupnému snižování funkce plic, poškození plicní tkáně a jsou hlavní příčinou úmrtí pacientů s CF. Pseudomonas aeruginosa je nejčastější patogen způsobující chronické infekce u pacientů s CF. Tyto bakterie vytvářejí biofilm, který je chrání před účinky imunitního systému a antibiotik. Jakmile dojde ke kolonizaci PA, je obtížné se tohoto patogenu zbavit. Prevencí chronických infekcí PA by mohla být profylaktická léčba orálně podávanými slepičími protilátkami proti adhezivním strukturám PA. V této práci byla testována protilátka proti bakteriálnímu lektinu PA-IIL, který je jedním z klíčových struktur podílejících se na adhezi tohoto patogenu na epiteliální buňky. Nejprve bylo ověřeno, že použitá specifická protilátka z vaječných žloutků slepice imunizované bakteriálním lektinem PA-IIL rozeznává specificky tento lektin, a to jak rekombinantně připravený, tak přirozeně exprimovaný bakteriemi Pseudomonas aeruginosa. Vliv těchto...
|
|
|
Antiproliferační aktivita nových analogů dexrazoxanu a jejich vliv na protinádorový účinek antracyklinů
Martinková, Pavla ; Jirkovská, Anna (vedoucí práce) ; Pohanka, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Pavla Martinková Školitel: Pharm.Dr. Anna Jirkovská, Ph.D. Název diplomové práce: Antiproliferační aktivita nových analogů dexrazoxanu a jejich vliv na protinádorový účinek antracyklinů Antracyklinová antibiotika (daunorubicin, doxorubicin, epirubicin a další) jsou v současné době jedny z nejpoužívanějších léčiv solidních tumorů i hematologických malignit. Jejich užívání je však omezeno závažným nežádoucím účinkem - kardiotoxicitou, který může být eliminován jediným dosud registrovaným kardioprotektivem - dexrazoxanem. Přestože je dexrazoxan jediné registrované kardioprotektivum, jeho užívání v klinické praxi je velmi omezené. Proto existují snahy o syntézu jeho analogů, které by mohly pomoci pochopit vztah struktury a účinku dexrazoxanu a případně vést k objevení struktury s výhodnějšími vlastnostmi. Cílem této diplomové práce bylo zjistit antiproliferační aktivitu nových analogů dexrazoxanu (MK-15 a ES-5) a jeho metabolitu ADR-925 (JR-159 a KH-TA4) a vliv těchto nových analogů na antiproliferační účinek antracyklinů a také studovat jejich chelatační vlastnosti a interakci těchto látek s topoisomerasou II. Nové analogy jsme testovali na buňkách promyelocytární leukemické linie HL-60. Viabilitu...
|
host ::
RSS.